6 TIPŮ PRO PRÁCI SE VZTEKEM

Jak konstruktivně pracovat se vztekem? Je možné mysl trénovat a emoční reakce měnit, jak zrovna potřebujeme? Existuje nějaký návod s konkrétními postupy a technikami?

Hněv, zlost či vztek je sice přirozená emoce, projev vitální síly, která brání vzniku stagnace, někdy ale může forma vyjadřování těchto pocitů negativně ovlivnit osobní či pracovní vztahy i mentální a fyzické zdraví.

V komplexním osobním rozvoji pracujeme se zásadní informací, že náš způsob myšlení a emoce působí na řadu probíhajících biologických procesů v těle. Pokud se tedy rozlobíme, začnou se v těle v důsledku stresu hromadit hormony jako je adrenalin a kortizol. Opakované nadměrné vylučování těchto hormonů může doslova vyčerpat náš imunitní systém. Pokud nás nikdo neučil, jak pracovat s emoční inteligencí a jak přenastavit spouštěče negativních emocí, může to dloudobě vést k vysokému tlaku, zvýšení hladiny cholesterolu, k nerovnováze ph trávícího traktu, k chronickým zánětům, k migrénám a jiným zdravotním potížím.

Příčinou opakujících se problémů může být právě to, že neumíme vztek kontrolovat anebo jsme naopak mistři v potlačování a možná o tom ani nevíme. Níže je uvedeno 6 tipů, jak našemu vzteku nastavit nové hranice a jak namísto destruktivního chování pracovat se vztekem konstruktivně ať už jsme doma nebo v práci.

Tip č. 1: Analyzujte vztek sebereflektivními otázkami

Prvním bodem je uvědomit si, že emoce prožíváme i díky evolučnímu vývoji. Vztek vzniká ve spojitosti s ohrožením a bere na sebe mnohdy podobu útěku či útoku. Je otázkou, co to pro nás znamená a zdali to neohrožuje nějakou naši základní potřebu? Pokud jsme někdy podráždění a nevíme proč, může to být i tím, že naše mysl začla zkreslovat realitu, díky předchozí zkušenosti. Mysl je tak dokonalá, že realitu přibarví o subjektivní prožitek, což pocit vzteku automaticky zesílí a to i v případě, že si ten prvotní zážitek už nepamatujeme. Sebereflektivní otázky nám pomohou zjistit další souvislosti.

Sebereflexe znamená analyzovat své jednání a uvědomit si, že pod vztekem je například pocit ohrožení nebo strach spojený s nějakou potřebou (přjít o pozornost, podporu, svobodu atd.). Aby bylo možné se vztekem pracovat, je nutné si posvítit na souvislosti, které zjistíme pomocí koučovacích otázek, které k sebereflexi povedou.

• Je možné, že si pomocí vzteku vymezuji hranice? Co mě to učí?
  
• Co je podle mě zdrojem vzteku? Co je za tím za potřebu?
  
• Co mi skutečně vadí na celé situaci? Chráním sebe nebo druhé?
  

Tip č. 2: Ventilujte agresi pohybem, kreativitou a relaxací

Dalším tipem je naučit se vztek i stres ventilovat průběžně pohybem (sport, jóga, tanec), kreativitou (umění, hudba, ruční práce), či relaxací. Pokud by byl hněv potlačován, může to přejít až k vyhýbání se konfliktům. Taková pasivní agrese bývá jednou z hlavních příčin psychosomatických onemocnění (migréna, kožní problémy, špatné trávení, alergie aj.). Pohyb, kreativita a relaxace vedou k vyplavování hormonů (endorfin, serotonin či dopamin), které působí pozitivně na naši náladu, což přispívá k lepšímu psychickému i fyzickému zdraví.

Tip č. 3: Upravte svou vizi o sekundární benefit

Vztek může být signál, že je na čase změnit směr. Je tedy otázkou, co nám brání? Mnohdy se hněv kumuluje v podvědomí pokaždé, když neumíme říct druhým ne, nebo když dlouhodobě odkládáme nějaké záležitosti. Položme si koučovací otázky související se sekundárním benefitem, čímž eliminujeme vnitřní konflikt při dosahování dílčích cílů i případnou stagnaci. Možná se nějaká naše část nechce z nějakého důvodu posunout, což tyto otázky odhalí:

• O co příjdu, když se vize stane skutečností?
• Je tu někdo koho budu svými cíli omezovat?
• Ovlivní má vize někoho negativně?

Vize by měla být nastavena jako pozitivní obraz, v přítomném čase a s jasně definovaným výsledkem včetně časového ohraničení, kde beru ohledy na sebe i na okolí. Např. Ode dneška do konce roku 3x týdně sportuji alespoň 1h s tím, že zapojím i rodinu, abychom společně trávili více času.

Tip č. 4: Hovořte jasně bez komunikačního šumu

Dalším tipem je eliminovat vztek tak, že vyladíme komunikaci. Když Vám řeknu ať nemyslíte na růžového slona, beztak na něj teď myslíte. A pokud ho navíc moc chcete, možná vás štve, že ho nemáte.

Proto je dobré omezit negace tím, že změníme pozornost a představíme si mentální obraz toho, co chceme místo toho. Konkrétním příkladem může být negace „nechci se rozčilovat“, která v sobě skrývá u každého z nás jiný vnitřní obraz založený na zkušenosti. Vtip je ale v tom, že se většinou nejedná o obraz, kdy se uklidníme. Spíše vidíme sami sebe, jak se rozčilujeme, což přesně nechceme a to nás opět štvě. Nejenom, že se motáme v kruhu, navíc pod tlakem emocí komunikujeme často zkresleně a vzniká další šum, který může zkreslovat realitu nejenom nám, ale i ostatním.

Doporučením je tedy komunikovat věci jasně a to s pozitivním záměrem např. „Se vztekem pracuji a nahrazuji rozčilování smíchem“. Pokud změníme naši pozornost, ovlivní to naše nové myšlenky i emoce. Tímto způsobem lze učit naši mysl novému chování a zároveň takovou komunikací dáváme okolí jasný signál o výsledku, na který se teď zaměřujeme. Dalším typem je omezit nevědomé používání slov jako: „snažím se, zkouším a doufám”, které mohou též sabotovat dokončení našich cílů. Slovo „musím“ vzbuzuje v některých lidech chuť k akci, ale jindy toto slovo může kumulovat vnitřní nespokojenost. Proto hovořme jasně bez komunikačního šumu a volme slova v přítomnosti jako: „věřím” a „pracuji na tom” či „přestávám“.

Tip č. 5: Staňte se pozorovatelem, co má vnitřní balanc

Aby bylo možné si udržet vnitřní klid i v případě nepříjemné situace, je dalším tipem technika, kde se staneme pozorovatelem. Prvním krokem je se na chvíli zastavit a zhluboka se nadechnout. Ve druhém kroce se pomyslně přemístíme o pár metrů vedle, kde je našim záměrem vnímat konflikt jako kolemjdoucí pozorovatel. Je důležité si uvědomit, že mysl může reagovat na minulou zkušenost, než na realitu samotnou. Proto se učme vidět skrze slova a ptejme se, co to pro nás a pro druhého znamená? Zaměřme se na jiný tok myšlenek, čímž postupně změníme emoční reakci a udržíme si vnitřní balanc.

Tip č. 6: Trénujte meditaci nebo změňte prostředí

Někdy příliš mnoho lpíme na tom, co je teď, přitom je dost možné, že máme změnit aktuální prostředí, pracovat s naší komfortní zónou, posunout se dál a jít do neznáma. Pokud víme, že to teď ale nepůjde, trénink meditace nám umožní vyladit vztek, uspořádat si myšlenky, najít nová kreativní řešení nebo naopak přijmout dosavadní negativní situaci.

Meditace či jóga se doporučuje hned po ránu, protože to pomáhá zpracovat nervozitu, stres i vztek. Zároveň je dokázáno, že má jóga i meditace pozitivní vliv na rozvoj osobnosti a přispívá k lepšímu psychickému i fyzickému zdraví. Meditace jsou velmi prospěšné pro tělesné i duševní zdraví. Studie např. z Hardwardu, Stanfordu a jiné výzkumy dokazují, že meditace dokáže obnovit šedou kůru mozkovou a to má pozitivní vliv na paměť a učení. Níže jsou benefity, které jsou z různých studií a také i z naší praxe: snížení netrpělivosti, stresu, úzkosti i depresivních stavů, lepší soustředěnost a produktivita v práci, lepší schopnost multitaskingu aneb dělat více věcí naráz, lepší schopnost regulovat emoce (vyšší emoční inteligence), buduje pozitivní myšlení a zlepšuje pozornost, zvyšuje kreativitu, prožitky vášně, vnitřního naplnění a radosti, lepší společenský život a láskyplnější vztahy, člověk se necítí osamělý, spíše se vnímá jako součást celku , prohlubuje soucit ke svému okolí, zlepšuje imunitu, lidé nejsou náchylní na nemoce, rychlé dobití energie místo spánku. Rychlý postup jak na meditaci Doporučujeme každý den vědomé dechové cvičení (meditaci), kdy se soustředíte na sebe a svůj vnitřní svět. Cílem je posílat energii jenom sobě a ničemu venku nedávat pozornost. Jediné na co se soustředíme je náš dech. Vnímáme nádech i výdech a myšlenky necháme jen tak jít, pouze se soustředíme na dech. Pokud nějaká myšlenka přijde, je možné si v duchu říct jenom tři slova „NE, teď dech“ a představit si, jak myšlenka odchází v libovolné kreativní formě. Například je možné myšlenku jenom pozorovat, ale příliš nepodporovat a poté si představit, že ji necháme jít po vodě nebo se jako kulička odkutálí pryč nebo se v něco promění, cokoliv koho napadne. Doporučujeme si s tím vyhrát, je to dobré pro podvědomí a jako trénink pro mozek. Stačí být kreativní a vizualizovat a potom se opět vrátit k dechu na pár minut. Alespoň tři minuty. Údajně lze cvičit mozek jako svaly, tak proč netrénovat?:)

Techniky komplexního osobního rozvoje nám umožňují prohlédnout, zdali je vztek pouze produktem vlastního vnímání reality či je důsledkem dlouhodobě potlačováných potřeb. Ať už na základě koučinkových otázek odhalíme jakoukoliv příčinu vzteku, cílem je konstruktivně využít potenciál této emoce pro růst osobnosti.